Takže Petr Nečas s Karlem Schwarzenbergem a Radkem Johnem zašli na pohřeb jednoho z „mašínovců", Milana Paumera, a dostali tam nápad. Přišli na to, že je do programového prohlášení jejich vlády třeba zařadit také uznání protikomunistického odboje. A jak si řekli, tak i udělali - ještě téhož dne odpoledne.
Podle Schwarzenberga tak bude boj proti komunismu odnynějška „stejně legitimní jako odpor proti vládě nacistů u nás" a podle Johna zase budou „odbojáři z doby komunismu stejně vážení jako odbojáři z boje proti nacismu."
Dovolím si k tomuto jistě záslužnému kroku, kolem něhož se ještě svede spousta slovních přestřelek, pár poznámek:
-- Nevím, třeba se pletu, ale podle mého chápání slovo „boj" předpokládá cosi jako násilný střet, konflikt, útok nebo tak něco, rozhodně ale za „boj proti komunismu" nepovažuju útěk před komunisty na Západ, byť při něm bratři Mašínové a spol zastřelili něco „pilířů" tehdejší moci.
-- Vzhledem k akutnímu nedostatku skutečných bojovníků proti komunismu (navíc za situace, kdy disidenty a chartisty naše doba moc v lásce nemá) se obávám, že budeme muset do této uctívané kategorie zařadit nejspíš i různé ty řezníky, zelináře, pingly, veksláky a tak podobně, neb oni svou zlodějnou vlastně hrdinně podkopávali nenáviděný komunismus, pravidelně na něj v rodinném kruhu neohroženě nadávali a svým záslužným postojem tak přispěli k jeho pádu.
-- Pokud se někomu nebudou tehdejší zloději coby hrdinové pozdávat, alternativně navrhuji, aby vláda poctila svou přízní a nějakou tou plaketkou většinu svých voličů, neb dnes, dvacet let poté, se u nás proti komunismu bojuje rozhodně urputněji, než když tu ještě jeho podivní předáci panovali.
Mimochodem, věděli jste, že ještě dlouho po druhé světové válce se partyzánům v Lotyšsku a v Estonsku prostřednictvím sabotáží, přepadů nebo zabíjení místních komunistických činitelů dařilo narušovat konsolidaci sovětské moci? Ti partyzáni si říkali Lesní bratři a s pomocí především amerických a švédských tajných služeb, které jim dodávaly zbraně a zajišťovaly logistickou podporu, se drželi v bojeschopném stavu a představovali pro Rudou armádu reálnou hrozbu až do roku 1952. Po Stalinově smrti jim Moskva v roce 1953 nabídla amnestii, které mnozí z nich využili. Akce menších ozbrojených skupin se ale v Pobaltí objevovaly až do roku 1960 a v ojedinělých případech i v osmdesátých letech minulého století, tedy v době, kdy obyvatelé Československa (až na naprosté výjimky) svou „poctivou prací budovali socialismus".
Mají ti Pobalťané ale kliku, co? Bertold Brecht kdysi prohlásil, že je mu líto národa, který potřebuje hrdiny. Lze dodat, že ještě hůř je na tom národ, který si hrdiny musí vymýšlet - a zařazení do vládního programu na tom nic nezmění.
-
U nas (v Polsku) je ještě horší, bývalý "odbojáři proti komunismu", stali se přáteli s komunisty, kteří nyní volají sebe "levicové" a před "sociální demokraté"...
-
|2010-08-05 08:40:07 Tereza S.Stanislawe, nebudeme se trumfovat...:-))) možná se shodneme, že duševní malorolnictví nezná hranic a je nadnárodní. Držte se!
-
|2010-08-05 20:05:10 Jitka Bartošová... výroba hrdinů na politickou zakázku. Typické pro podezřelé demokracie. Je znamením toho, že politici hodlají kulturu, etiku, morálku... národa formovat popřením všech předešlých názorů. Velmi nebezpečné. Naznačující vychýlení politiky k propagandě a demagogii, typické pro krajní levici i krajní pravici. Cílevědomá výroba hrdinů vyvolává samozřejmě automaticky cílevědomou výrobu nepřátel. Vznikají dvě strany sporu, které se polarizují do krve. Likvidace vzájemné tolerance a respektu ve společnosti. Sprostá manipulace a nehorázný kalkul, jak obrátit nespokojenost společnosti proti jiným lidem než vládnoucím politikům... pod heslem : Hledejme správné nepřátele...
-
|2010-08-05 20:16:10 Jitka Bartošová... a navíc promyšlený a nanejvýš trapný volební podraz . Moji milí a laskaví rodiče volili Věci Veřejné jako stranu, která svým hlavním programovým cílem doslova vyřvala do médií boj proti korupci jako nejdůležitější úkol svého volebního programu. Vědět, že měsíc po volbách vyhlásí pravice a VV hon na víc jak polovinu národa, která existovala v rámci minulého režimu , raději ten volební lístek spláchnou... Přijít o demokratické iluze měsíc po volbách je .... smutné.
-
|2010-08-05 20:37:15 Jitka BartošováKe skupině bratří Mašínů.... Válečný stav je vlastně právně a morálně definované období, kdy v sebeobraně člověk může být dohnán k nelidským činům, a proto je v tomto období hrdinství definováno jinak , než v období příměří nebo míru. Hrdinství jako osvobození od nelidského válečného násilí. Pokud skupina bratří Mašínů chtěla dát najevo svoji nespokojenost, mohla použít přiměřené prostředky a neuchylovat se k vraždě nic netušících nevinných obětí v době, kdy nebyl vyhlášen válečný stav.... Skutečný hrdina , myslím, bojuje za svůj život, za svoji svobodu.... a proboha neobětuje osobnímu účelu život a svobodu jiných. V tu chvíli se z hrdiny stává vrah. Uznávám, hranice je nebezpečně nejistá.... A skutečně nejtrapněji z této situace vychází pravicoví čeští politici, vymýtači komunismu, ač sami komunisti; hurá příznivci národní statečnosti, ač sami zbabělci...
-
|2010-08-29 14:05:24 RudolfNech mi je odpustené, že sa touto cestou pletiem z poza hranic do vášho politického života, ale keďže veľa rokov to bol náš spoločný život, dovolujem si túto krátku poznamku. Pre boha živého, to skutočne potrebujete takých "hrdinov" ako boli Mašinovci? A koľko ich bude ďalších? Vari ste už zabudli na to, ako nám ešte v spoločnej republike aj po desať ročiach pribúdali ďalší a ďalší hrdinovia z odboja, z povstania... a pod ? Každým rokom bolo totiž potrebné k výročiu nájsť niekoho,koho by bolo treba omedajlovať a národu tak predviesť akí sme vlastenci a proti fašistickí bojovníci. Tychto ľudí nám pribúdalo viac ako rodiacich sa detí. Obávam sa, že podobná iskra môže preskočiť aj na Slovensko a zasa sa celé desať ročia nezbavíme tých novodobých hrdinov, ktorých nám novodobá propaganda bude až do omrzenia servírovať, hoci sme o ich hrdinstvách a odbojarskej užitočnosti nikdy nič nepočuli. O "hrdinských" činoch Mašinovcov sa už popísalo a povedalo veľa, žiaľ bohu, v ich prípade je môj súcit s obeťami väčší, ako obdiv voči vraždám nevinných obetí . Pripomína mi to vraždenie unesených rukojemníkov teroristami, alebo ak niekto niekoho podrežie, tak nafetovaných kriminalníkov.
Rudolf
