Desátý summit Šanghajské organizace spolupráce (ŠOS) se minulý týden v Taškentu zabýval politickými, strategickými a ekonomickými otázkami. A atmosféra, na níž se nejvyšší představitelé Číny, Ruska, Kazachstánu, Kyrgyzie,Tádžikistánu a Uzbekistánu, sešli, byla dramatická, neboť v jednom ze zakládajících členů, Kyrgyzii, nebezpečně sílí plameny mezietnické války.
Své stanovisko ke konfliktu ŠOS vyjádřil v politické deklaraci, v níž obecně vyslovili solidaritu s kyrgyzským lidem a obavy z dalšího vývoje situace, přičemž potvrdili ochotu poskytnout Kyrgyzii všestrannou pomoc k co nejrychlejší stabilizaci a legitimizaci nových orgánů státní moci v referendu o nové ústavě naplánovaném na 27. červen.
ŠOS hodlala -- nejen kvůli referendu -- vyslat do Kyrgyzie misi pozorovatelů, vývoj situace se ale mezitím vyhrotil natolik, že se pouhým monitoringem nic nespraví. Vzniká tak velice delikátní situace, v níž si všichni členové ŠOS na jedné straně uvědomují, jak nebezpečné je nechat rozhořet mezietnickou válku v srdci Střední Asie, a jak neméně ožehavé je nechat se do tohoto konfliktu zatáhnout. Úlohu hasiče tak bude muset nejspíš převzít Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti (ODKB), což pro ní bude první a hned velice tvrdá zkouška, přičemž není zcela jisté, jestli ji budou všichni členové ochotni podstoupit.
Vedle Kyrgyzie ale ŠOS jednal i o společném boji proti terorismu, extremismu, separatismu, organizované zločinnosti a přepravě narkotik. Za účasti afghánského prezidenta Hamída Karzáího pak lídři ŠOS diskutovali i o možnostech společného podílu při obnově Afghánistánu. Na programu byly i otázky společných projektů v oblasti energetiky, dopravy, telekomunikací a vysokých technologií.
O přijetí do ŠOS usiluje celá řada zemí, mezi nimi Pákistán, Indie či Írán, což svědčí o rostoucí autoritě této organizace. Přijetí Zásad pro způsob přijímání do organizace nových členů má strategický význam. Nově přijatá kritéria pro nové členy vyžadují, aby adeptská země byla součástí euroasijského regionu, musí mít diplomatické vztahy se všemi členskými státy ŠOS, udržovat aktivní obchodní, hospodářské a humanitární styky s členskými státy ŠOS, neúčastnit se vojenského konfliktu s jiným státem či státy a nepodléhat sankcím OSN.
Právě tento poslední požadavek brání přijetí Íránu. Jeho prezident Mahmúd Ahmadínežád má o členství vehementní zájem, neboť by tím získal novou tribunu pro prezentaci a prosazování své politiky. Jenže právě toho se všichni členové ŠOS bojí, protože by se tak činnost organizace mohla dostat na zcela jinou kolej. Pozvání Ahmadínežádovi do Taškentu tak přišlo až po zdlouhavém váhání, nicméně íránský prezident pak na protest proti kritériím pro přijetí, které jeho zemi vyšachovaly ze hry, raději odjel do Šanghaje na Světovou výstavu.
Složitá situace je i v otázce přijetí Pákistánu a Indie, neboť mezi oběma jadernými mocnostmi panuje trvalé napětí, které čas od času přerůstá do konfliktní situace.
Příští zasedání ŠOS se uskuteční 15. června 2011 v kazachstánské Astaně.
Autor je publicista
