Cenu Andreje „Nikolaje" Stankoviče v roce 2010 získali Jana Ševčíková za dokumentární film „Starověrci" (2001) a Miroslav Bambušek za snímek Jan Hus - mše za tři mrtvé muže" (2009).
Skupina Samozvanci ve složení Jiří Fiedor, Martin Fišer, Zbyněk Hejda, Vladimír Hendrich, Michal Matzenauer, Josef Mlejnek a Petr Šafařík letos tuto cenu vyhlásila již poosmé.
Slavnostní událost, při které ocenění režiséři převzali z rukou Samozvanců Osvědčení o udělení ceny, bronzovou plastiku od sochaře Michala Blažka a láhev domácí slivovice „Nikolajka", se odehrála 30. června 2010 v kině NFA PONREPO a Večer Samozvanců pak pokračoval v Literární kavárně v Řetězové ulici v Praze 1, kde čeští básníci Milan Balabán, Jiří Daníček, Ivan Martin Jirous, Jiří H. Krchovský, Pavel Zajíček, Michal Matzenauer a Josef Mlejnek přednesli své verše.
Jana Ševčíková cenu obdržela za výtvarnou a myšlenkovou svébytnost snímku „Starověrci" a Miroslav Bambušek pro tvůrčí odvahu, s níž je pojato téma krajního společenského protestu.
Do širší nominace na Cenu Andreje „Nikolaje" Stankoviče se dostaly mimo jiné snímky „Nejenom na nohou, ale i na zadních (Milan Balabán)" Violy Ježkové a „Zabíjení po česku" od Davida Vondráčka.
V užší nominaci se letos ocitly dva filmy, které Cenu nakonec nezískaly, ale které i přesto považujeme za velmi pozoruhodné.
Jednak jde o snímek Ivana Vojnára „Cinematerapie", který je vzácným příkladem filmu, který se odvažuje k nadužívanému fenoménu reality show přistoupit jinak, než je zvykem, tedy empaticky a bez podbízení se anebo povyšování.
Druhým mimořádně inspirativním snímkem, nominovaným letos na Cenu Andreje „Nikolaje" Stankoviče, je výborný dokument žačky Karla Vachka Terezy Reichové „Kruh" o střetu přívrženců Dělnické strany s romskou komunitou - snímek se zabývá mimo jiné hledáním rasistických tendencí v naší společnosti.
Cena Andreje „Nikolaje" Stankoviče navazuje na tradici Cen samozvanců, udělovaných po tři roky básníkem a kritikem Andrejem Stankovičem mimořádnému, leč naší z velké části konformní filmovou kritikou přehlíženému tvůrčímu počinu v oblasti kinematografie.
V prvním ročníku získal Stankovičovu Cenu samozvanců režisér Jan Němec za film "Jméno kódu: Rubín", ve druhém ročníku to byl Radim Špaček za snímek "Rychlé pohyby očí". Andrej Stankovič stačil nedlouho před svou smrtí v roce 2001 udělit ještě svou třetí Cenu samozvanců, a to režiséru Karlu Vachkovi za film "Bohemia Docta" (stalo se tak neoficiálně v nemocnici Na Bulovce).
Na podzim roku 2002 se Skupina Samozvanci, resp. „skupina stoupenců kritických intencí" Andreje Stankoviče, rozhodla na protest proti všeobecné bulvarizaci českého kulturního prostředí v tradici Stankovičových cen pokračovat.
Z historie Cen Andreje „Nikolaje" Stankoviče:
V červnu 2003 Skupina samozvanců, resp. „skupina stoupenců kritických intencí" Andreje Stankoviče, poprvé udělila následující tři ceny:
A/ filmu "Kdo bude hlídat hlídače? aneb Klíč k chaloupce strýčka Toma", realizovaný týmem Karla Vachka,
B/ režiséru a výtvarníkovi Miroslavu Štěpánkovi za celoživotní dílo v oblasti animovaného filmu, za autorství výtvarné podoby a animační technologie seriálu "Pojďte pane, budeme si hrát" a za režii tohoto seriálu (režíroval 6 z 11 dílů),
C/ akci Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jihlava za rozšiřování prostoru pro médii opomíjený žánr autorského filmu a za kvalitní festivalovou produkci.
V červnu 2004 udělila Skupina samozvanců Cenu Andreje "Nikolaje" Stankoviče za rok 2003 Kristině Vlachové za částečnou realizaci dokumentárního filmu o případu Aloise Grebeníčka (kterýžto námět brněnské studio České televize v roce 2003 ovšem odmítlo) a především za celé dosavadní filmové dílo, odhalující metastázy přetrvávajícího komunistického myšlení a cítění.
V červnu 2005 byl v kině NFA PONREPO slavnostně vyhlášen držitel Ceny Andreje „Nikolaje" Stankoviče za rok 2004. Za svůj celoživotní přínos českému filmu tuto cenu loni získal výtvarník, scenárista a režisér Václav Mergl.
Ve čtvrtek 22. června 2006 ve 20.00 hodin byl opět v kině NFA PONREPO v Bartolomějské ulici 11 v Praze 1 vyhlášen laureát Ceny Andreje „Nikolaje" Stankoviče za rok 2005. Za svůj umělecký dokument „Jan Křížek, sochy a včely" tuto cenu obdržel filmový režisér a kameraman Martin Řezníček, jenž za své autorské snímky již získal například Zlatého ledňáčka na Finále v Plzni a Zlatého ibise na MFF v Káhiře. Ve čtvrtek mu byly v pražském Ponrepu slavnostně předány: signovaný diplom, autorský šperk z tvůrčí dílny Hanuše Lamra, láhev domácí slivovice původní značky „Nikolaj" a maličká finanční odměna. Slavnostní večer doplnila ukázka z oceněného snímku, vzpomínka na Andreje Stankoviče z úst jeho přítele Jána Langoše, záznam některých unikátních vystoupení Andreje Stankoviče (zpěv písní s Jimem Čertem, rozhovory s Egonem Bondym a Ladislavem Lisem), pořízený Originálním Videojournalem, na jehož podobě také Stankovič spolupracoval, a předtočená písňová zdravice od undergroundového zpěváka, vystupujícího pod uměleckým jménem Záviš.
Cenu Andreje „Nikolaje" Stankoviče za rok 2006, kterou Samozvanci udělovali v Ponrepu v červnu 2007, získala za dokument „Zločin jménem Katyň" režisérka Petra Všelichová. Mimo hlavní cenu Samozvanci udělili navíc ještě dvě mimořádné ceny. Jedna z nich obdržel Dušan Hudec za snímek „Miluj blížneho svojho...", druhá byla udělena Ondřeji Švadlenovi za animovaný film „Sanitkasan".
V roce 2008 získala Stankovičovu cenu Irena Gébová za film „Industriální elegie" a Pavel Skala za dokument o výtvarníku Kamilu Linhartovi.
Loni Cenu Andreje „Nikolaje" Stankoviče obdržela Helena Papírníková za film „Naše jediná jistota je, že všechno dobře dopadne".
